Trnitá  cesta  po  dokončení hrubé  stavby

Poslední článek jsem zakončila tím, že jsme byli spokojeni  s  rychlostí, kvalitou  a procesem hrubé stavby. Ze  své  praxe vím, že se  vždy vyskytne nějaký  problém,  který často vede ke zpoždění, ale  v této fázi projektu se nic takového nestalo. Hurá, takže můžeme pokračovat do fáze následující a dům  dokončit.

Stavební firma ode mne dostala zpracovaný projekt  interiéru, venkoví kuchyně, BBQ a  dalších venkovních prostor jako veranda a pergola pro  účely nacenění. Čekali jsme  dlouho. Měsíce  trvalo,  než jsme  dostali cenovou  nabídku na dokončení stavby. A cena stála za to,  doslova. Několikanásobně předčila  naše očekávání a mírně řečeno nás  šokovala.  Museli  jsme zrevidovat finance a podniknout  kroky k tomu, abychom mohli ufinancovat dokončení  domu. Bolelo to,  ale  vzhledem k tomu, že   se nacházíme ve třetí  třetině životní cesty jsme se  rozhodli, že ji chceme strávit kvalitním životem a smlouvu jsme  podepsali. 

Následovaly elektro práce, kdy se dům proměnil v změť kabelů, kilometry dlouhých. Příprava pro topení, klimatizaci. Dva  měsíce trvaly venkovní  omítky,  které se velmi  povedly. Na zem jak do interiéru, tak i do  exteriéru byl položen místní kámen, který se pokládá v  této oblasti po staletí. Itálie   je  známá  nádhernými kameny   jako mramor a  travertin, my  jsme  použili kámen těžící  se v Apulii  v oblasti Lecce. Tam,  kde jsme aplikovali místní materiál a řemesla, tak byl  vždy výsledek vynikající. Řemeslníci odvedli skvělou práci, a i když jsme  původně chtěli na  podlahách  stěrku, tak  jsme nakonec byli  rádi, že jsme  přistoupili na  doporučení místní stavební firmy  použít  kámen. 

V interiéru  je speciální typ šmouhaté  výmalby   a to  včetně  stropů. Na sociálních sítích se jmenuje "lime wash" a její  efekt v interiéru  je velmi  hřejivý a  uklidňující. Itálie je přece  známa štukami a lime  wash byla  hračka pro  místního řemeslníka. 

Se stavařem  jsem navštívila místního  výrobce  dveří, vybrala  typ, povrchovou úpravu a kování. S každým  místním dodavatelem jsem  měla vždy  skvělou zkušenost. Jsou hrdí na  své řemeslo, materiály se  kterými pracují a všude jsem  cítila osobní přístup.  Je  nutno  říci, že  kontakt byl vždy zprostředkován přes stavební firmu,  kde bylo zřejmé, že se oba subjekty znají. Naopak, když jsem něco poptávala  na přímo, nedej bože  jen emailem jako   cizinec, tak jsem skoro nikdy nedostala  odpověď. A to  text  byl  vždy v  italštině, i  když přeložen   přes google  translate. Italové prostě nemusí moc internet a preferují  osobní kontakt. 

Samostatnou kapitolou jsou okna a okenice. Tady jsme zainvestovali do  netypického  řešení oken s  vnitřními mřížkami a to  v  zelené barvě. Opět vyrobeno lokálně, výsledek  nádherný.  Zelená  okna do zeleného olivového  háje, to  musí být. 

V domě práce  stále pokračují, blížíme se avšak ke  konci. Projekt  nám dělá hodně radosti, samozřejmě starostí a stresu je   hodně také. Nicméně   se  blížíme do finále. Tak si držíme palce a vy nám  je  můžete držet   také. Ci sentiamo presto!

Stavíme v  Itálii - hrubá   stavba

Stavět na  dálku a   s jazykovou  bariérou byl pro nás největší oříšek. V zahraničí jsem nikdy nemovitost nevlastnila, nerekonstruovala a vlastně  ani neznám nikoho, kdo by  takovou  zkušenost  měl. Osobně si  myslím, že  když už se někdo  rozhodne   pro nemovitost  v  cizině,  tak   buď si koupí  hotovou či  maximálně  jde do  rekonstrukce. My  jsme  šli  jinou  cestou, zcela jistě tou  nejsložitější  a  nejdelší. Vidina toho, že  budeme  mít  dům dle   svých  představ, na pozemku,  který jsme  vybrali, přehlušila  všechny   obavy ze  stavby v cizí   zemi. 

Máme   tedy stavební  povolení  a může se   stavět. Jak jsem již  zmiňovala, realitní kancelář,  která nám pozemek  prodala, měla  pod  sebou i stavební firmu. Na  návrhu domu jsem  spolupracovala   s   lokálním  projektantem "geometra", který se  jmenoval Massimo. Ten také zastřešoval stavbu,  koordinoval práce, dohlížel na řemeslníky  a  byl  v  kontaktu  s  námi jako investory. Massimo avšak  neuměl anglicky a tak veškerá komunikace  probíhala přes google   translate, většinu  času přes  elektronicky   WhatsApp. Samozřejmě  jsem  se  začala   učit  italsky a to  platí  k  dnešnímu  dni. Mimochodem  poměrně  jednoduchý a hlavně krásný  zpěvný jazyk.  

Před   stavbou  jsme obdrželi cenovou  nabídku,  která byla   do  stavu  hrubé stavby. Zpracování  kalkulace  bylo na  naše poměry  dost  jednoduše   vypracováno, určitě se  nejednalo o položkový  rozpočet, na  který  jsem  zvyklá ze své profese. Navíc kalkulace  byla  zpracována v  italštině,  s  výrazi, se  kterými  si  ani google neporadil :-o. Na  nabídku  jsme  dlouho čekali a fakt, že  jsme   ji  dostali byl dostatečný na   to, že  jsme  ji schválili bez jakýchkoliv  poznámek. Oh  mio Dio!

Celou  dobu, co jednáme s  Italy tak je  to o  tom, že se   jim   přizpůsobujeme. Za  dobu své  praxe  jsem neměla tak bezproblémového a  skvělého klienta jako jsme byli my   vůči Italům. Jak   jsem psala  v  předchozích  článcích, Italové dávají důraz  na  vztahy a zvažují, pro  koho pracovat. Není to jen byznys amerického typu, kdy peníze koupí cokoli. Skutečně jiná mentalita v tomto ohledu. 

Cenu  za hrubou stavbu jsme schválili a  mohlo  se   začít. K  této  fázi   stavby   pár  postřehů.  Výborně zorganizované, lokální  řemeslníci  fungovali na  výbornou,  rychlý posun, žádné extra  náklady, kvalitní  materiály  a  poslední technologie.... vše v pořádku a dokončeno s  předstihem. Neměli jsme  skutečně  žádné  problémy či výhrady.

Celá věc  měla pro nás ale jeden  háček  a  to fakt, že   byla  naceněna pouze  hrubá  stavba.  Důvodem,   proč   nemohl být naceněn  celý projekt  byly skokové změny  v cenách stavebního materiálu, které  prý byly ovlivněny  předchozím covidem  a pak válkou na   Ukrajině. Znamenalo to  tedy,  že  jsme   neznali  cenu za celou stavbu  a tudíž velká  nejistota, kolik bude konečná suma. Toto byl zcela  nejslabší bod celého projektu, který  se  pak ukázal jako  hazard. 

Článek  bych  uzavřela tím, že  jsme  byli velmi spokojeni  s průběhem   stavby  a  tím, jak Italové přistoupili k  zakázce. Těšili  jsme  se   na  dokončení   a já  hlavně  na  to, jak  budu  dělat interiéry. Jak vzrušující!  Arrivederci. 

Cesta od koupě pozemku ke stavebnímu povolení

Je to cesta především dlouhá. Dále nepřímočará, frustrující a s mnoha otazníky. 

Musím říct, že jsme v úvodu byli ohromeni velikostí pozemku a krásou olivového háje 🫒. Vlastnit více než stovku olivovníků na pozemku 1,7 hektarů byl zcela nový zážitek. Do toho fíkovníky, granátovníky, blumy a další ovocné stromy. Pro člověka ze střední Evropy velmi exotické. Byli jsme plni optimismu a nadšení, co krásného na tomto pozemku vybudujeme. 

Na pozemku se nacházela zvláštní malá budova, kde pravděpodobně měl farmář zázemí. Dvě malé místnosti, bez elektřiny a vody, ale se dvěma krby :-). Jedna místnost měla nádhernou klenbu, která je typická pro místní architekturu. Plíseň na stěnách, nepořádek naznačovaly, že už dlouho tam nikdo nebyl. Stromy byly košaté, neprořezané, pozemek zarostlý. 

Pozemek jsme koupili od rodiny, která se původně od olivovníky starala, avšak majitelé zestárli a už neměli sílu na údržbu pozemku. Mladí zase neměli zájem a z místa se odstěhovali. Při prodeji jsme se setkali u notářského zápisu. Bylo hezké vidět, jaká je historie  pozemku, i když lidé, co stromy sázeli už mezi námi nejsou. 

Pozemek jsme kupovali přes místní realitní kancelář, která má přidružené architektonické studio a stavební firmu. Praktické, to se nám jako neznalým cizincům hodilo. Přes realitní kancelář jsme tedy pozemek koupili, vzhledem k mé profesi jsme společně s architektonickým studiem připravili studii domu. 

Koncepci domu, styl a dispoziční řešení jsem měla vymyšlenou a tak příprava s místním architektem nebyla nějak složitá a dlouhá. Studio pak vypracovalo projekt, který se s žádostí podal na místní úřad. Za zmínku stojí, že při přípravě projektu se velký důraz kladl na místní legislativu co se týče propočtu zastavěnosti, o kterém jsem psala v předchozím článku.  Důležité bylo dodržovat i limity umístění domu v rámci pozemku, energetickou náročnost atd. 

Jak asi tušíte, Itálie funguje jinak než ČR. Navíc jsme v oblasti jižní Itálie, která má specifika a funguje jinak než více industriální sever. Je tady jiná mentalita a životní styl. Od doby, co jsme začali naši italskou cestu jsme mnohé pochopili. Uvedu pár postřehů:

- Italové se moc nekamarádí s emailem a proto neodpovídají na emaily. Při hledání pozemku jsme poslali desítky emailů s prosbou, zdali bychom pozemek nemohli vidět. Snažili jsme se domluvit schůzky s místními agenty. Odpovědí jsme dostali minimum. Odpovědi také byly s velkou časovou prodlevou, takže bylo jasné, že je něco "jinak" než u nás. 

- Angličtina jako komunikace s Italy moc nefunguje. Spoléhat na to, že se anglicky domluvíte je nerealistické. Ani mládež nemá obvykle dobrou angličtinu a střední a starší generace už vůbec. Učím se italsky 😉.

- Italové jsou mnohem více než my o vztazích než o strohém tvrdém byznysu. Aby s vámi chtěli pracovat, tak je potřeba si vybudovat vztah. Italové na rozdíl třeba od američanů nejdou rovnou k věci. Mezi sebou fungují na principu, že se hlouběji znají a vzájemně si obchodně prospívají. 

Při podání žádosti na vydání stavebního povolení bylo jasné, že právě vztahy místního architektonického studia s  úřady měly velkou váhu a šanci na úspěch. Věděli jsme, že situace pro vydání povolení je složitá a napojená na místní politickou situaci na radnici. Nikde se nazaručuje, že jej dostanete stejně tak jako kdy vám bude vydáno. Nemusíte jej dostat vůbec a taky můžete čekat roky. 

Nám byly hvězdy nakloněny a povolení jsme 16.11.2022 získali, 7 měsíců od podání žádosti. Ač byly přislíbeny původně 4 měsíce,  nakonec to klaplo a my měli stavební povolení a otevřenou cestu do další fáze stavby 💪🏻.

Přikládám pár fotek, jak to vypadalo před stavbou.

Pro pozemek na stavbu padla volba na olivový háj velikosti 1,7 hektaru

Po tom, co jsme se rozhodli investovat do nemovitosti v Apulii byla otázka do čeho. Renovovat a rozšířit nějakou starou budovu,  koupit projekt na klíč či postavit nový dům jak se u nás říká na zelené louce?
​
Nespočet návštěv, zjištování informací ohledně investování do nemovitostí v Apulii, schůzek s lokálními makléři nám pomohlo formulovat naše požadavky a zadání. Měli jsme tedy konečně jasno. Vila s bazénem, která bude sloužit přes sezónu k pronájmu a mimo sezónu  pro nás  jako druhý domov.

Apulii jsme navštívili hodně krát a při každé návštěvě jsme viděli nějaké pozemky, pozemky s ruinami nebo hotové projekty na papíře, které se budou realizovat. Postupně jsme si formovali názor nejen na to, do čeho by bylo vhodné investovat ale i na to, která část Apulie s námi více či méně rezonuje.  Při tom všem jsme neustále dělali kalkulace, propočty financování, ale tomuto bych se věnovala v jiném článku.

Co mě fascinovalo byl italský přístup k tomu, jak se hlídá poměr zastavěné plochy versus velikost pozemku. Tedy kvóty na to, kolik metrů čtverečních/krychlových můžete postavit na daném pozemku. Cílem je regulace, která má za cíl zachovat stávající ráz krajiny v tom ohledu, aby lidově řečeno nebyl jeden dům vedle druhého, hlava na hlavě. Uvedu konkrétní příklad na našem projektu, velikost pozemku je cca 17 000 m2 a zastavěná plocha včetně venkovní plochy, verand, pergol je 334 m2 . Na naše poměry tedy obrovský pozemek a velmi limitovaný zastavěný prostor. Tyto propočty jsou zásadní získání stavebního povolení a vypracování projektu. 

Další velmi "milý" fakt byl ten, jaké jsou v Apulii ceny pozemků. Jsou levné. Pro našince zcela nepochopitelné. Obrovské pozemky lze získat za skutečný zlomek ceny co u nás. A k tomu jako bonus v našem případě:
- blízkost k moři 🌊, respektive na jedné straně k Jaderskému a druhé Jónskému
- 140 olivových stromů cca 100 let starých
- fíkovníky
- stromy plodící granátová jablka. Ani nevím, jak se jim češtině říká, že by granátovník?
- další ovocné stromy
- obrovské kaktusy
- čistý vzduch

Dále přístup ke kvalitnímu dostupnému jídlu, vínu, skvělé kávě za 1,5 Eura a tak bych mohla pokračovat. Vlastně nás oslovil celkový životný styl na jihu Itálie, kde se nespěchá a život je na prvním místě. Jste obklopeni nádhernou krajinou, historií a na každém koutu dech beroucí architekturou. Do toho usměvaví milí lidé, kteří obvykle moc dobře anglicky neumí, ale když ukážete snahu alespoň trochu mluvit italsky, tak si s Vámi rádi popovídají. Moderně se tomu teď říká "slow living".

No kombinace všeho nás dovedla k tomu, že jsme do toho šli, pozemek zakoupili a čekalo nás velké dobrodružství se získáním stavebního povolení, přípravou projektu a stavbou. 

​Přikládám pár fotek z Puglie a pokračování příště. 

Proč zrovna oblast Apulia?

Oblast jihu Itálie, Apulie. Nedá se říci, že je to region, který vám při první návštěvě učaruje. Žádné Toskánsko. Apulie není uhlazená, líbivá a už vůbec ne podbízivá. Je svá a autentická. Možná proto se v Apulii turismus rozjíždí až v posledních cca 10 letech. Asi nikoho nepřekvapí, že region má skvělé jídlo, víno a olivový olej. Díky vysokému počtu slunečních dní ☀️ v roce v kombinaci s úrodnou půdou se zde daří skoro všemu, co zasadíte do půdy. Půda má typickou červenou barvu a působí pro středoevropana velmi exoticky. Druhý největší region s olivovými hájemi. Ponořit se do olivového háje se starými olivovníky má něco do sebe, to ve Stromovce nemáme. Mystické místo, kde se kmeny olivovníků kroutí do nádherných skulptur. Na severovýchodě Jaderské moře a na jihu Jónské. Takže jako startovní rovina dobré 👌🏽.

Ale....stavět na dálku v Itálii? S Italama? Jak najít pozemek? Stavební firmu? Vždyť sama z praxe vím, jak je složité a drahé realizovat stavbu v ČR. A jak to celé financovat? 

Realita je taková, že k dnešnímu dni dům, respektive domy s bazénem již stojí a já se rozhodla na tomto blogu o své cestě napsat. Sice stavba ještě není dokončená, ale měla by být do konce 2024. Dům se bude pronajímat od sezóny 2025, která v Itálii začíná již od května a trvá až do října. 

Tímto začínám na tomto blogu sérii článků, která popíše mou cestu. Moudří říkají, že cesta je cíl. Tak snad s odstupem času to budu moci takto zhodnotit. Co  mohu doposavad s určitostí konstatovat je:
1. Učím se trpělivosti. Jinými slovy pořád čekám a to na všechno.....emaily moc mezi Italy oblíbené nejsou a rychlost je subjektivní pojem...zato často slyším výraz  "tranquillo", něco jako abych byla v klidu.

2. Respektu k lokálním zvyklostem a postupům. Nechám řemeslníky dělat jejich práci tak, jak to jsou ji zvyklí dělat a pracovat s lokálními materiály. Musím říci, že tento přístup se mi vyplácí. 

3. Netlačím a jsem pokorná. Bohužel ani jedna z těchto vlastností mi není přirozená, musím ji hodně trénovat. Pochopila jsem, že to ale s Italy jinak nejde. Jsou to hrdí lidé, kteří si za svojí prací stojí. Nenechají se tlačit do projektů a termínů, které jim nedávají smysl a do kterých se jim nechce. To radši pracovat nebudou. Je mi to vlastně sympatické. 

​Přidávám pár fotek a  pokračování příště. 

Jak efektivně, rychle a za dobrou cenu lze prodat nemovitost? Dovolte mi podělit se o nedávnou zkušenost s prodejem nemovitosti v pražských Vršovicích. 
Jsem interiérový architekt a v poslední době mám poptávky na návrh interiéru, jehož výstupem jsou fotorealistické vizualizace, které primárně slouží jako podpůrný materiál při prodeji nemovitosti ať již existujícího staršího bytu nebo nového developerského projektu. 
Byt se prodává jako prázdný, bez zařízení či není vůbec ještě postaven. Málokdo si dokáže představit, jak prázdný či nedej bože neexistující prostor může vypadat a vyhovovat novým majitelům. 
K mé nedávné zkušenosti s prodejem bytu ve Vršovicích. K inzerci se připojí vizualizace budoucího vzhledu bytu a dispoziční řešení. Samozřejmostí by měl být fakt, že byt je adekvátně na prodej připraven, tedy odstraněny veškeré závady, vymalováno, uklizeno takzvaně „bezchybný vzhled“. 
Dále je nutno podotknout, že pokud chceme vzbudit skutečnou představu, že se jedná o vysněné krásné bydlení, tak vizualizace musí být v té největší kvalitě, aby se nelišila od fotografie. 
Na trhu je možno si vybrat mezi různými vizualizéry, kteří pracují buď na volné noze nebo se obrátit na větší studia. Dle mé zkušenosti, čím věrohodnější vizualizace, tím lepší vizualizér, kvalitnější a dražší softwear a logicky i vyšší cena. 
 
Nyní ke konkrétnímu prodeji bytu ve Vršovicích a to ve faktech:

1. Byt si koupil hned první zájemce při první schůzce
2. Od umístění na portál sreality po potvrzení vážného zájemce o koupi bytu trvalo méně než 24 hodin
3. Nabízená cena byla i cena kupní
4. Na inzerát byla obrovská poptávka a kdyby byl prodejce byl i spekulant, tak by byt mohl prodat i za mnohem vyšší cenu než původně nabízenou
5. Inzerát se za pár dní stáhl z internetu, protože zájemců bylo skutečně hodně 

 
Pozadí prodeje:

1. Investice do vytvoření návrhu interiéru, který představí budoucím zájemcům možnost nového dispozičního řešení, kdy se z bytu 2 kk udělá byt 3 kk
2. Investice do kvalitní vizualizace
3. Profesionální nafocení fotografem, který se zaměřuje na interiéry
4. Příprava bytu na návštěvy zájemců, odstranění veškerých vad a nedostatků a uvedení bytu do perfektního stavu

 
 
Věřím a vršovický příklad jasně dokazuje, že investice do vizualizací může značně urychlit a zefektivnit prodej nemovitosti. Při současných vysokých cenách nemovitostí investice do vizualizací tvoří poměrově velmi malou částku a její přínos je mnohonásobný. 

V úvodu každého roku píši o tom, jaké budou trendy v oblasti interiérového designu pro daný rok. Jaké barvy či materiály budou „in“a  zdali budou v kurzu nějaké  styly. Letos jsem se avšak rozhodla pro změnu tématu. Nebudu psát o trendech, ale podívám se na to, co se jeví jako aktuálnější tématika -  koronavir a dopady na náš život doma. 
 
Vše začíná v bodě, kdy jsme najednou byli nuceni trávit mnohem větší podíl času doma. Mluvím o jaře 2020. Zavřené obchody, omezení provozů podnikání, práce z domova, děti které ráno nevyrazí do školy a učí se formou distanční výuky. Pro mě osobně šok a dle reakcí mého okolí jsem v tom nebyla sama. 
 
A tak pracujeme z domova, děti sedí před počítačem, naši blízcí jsou nám nějak netypicky pořád na blízku. Neobvyklé. Postupem času objevujeme ve svých domovech nové okamžiky. Objevíme prostor v bytě, kde se cítíme dobře a ten se stane naší „zašívárnou“. Také mnohem intenzivněji vnímáme věci, které nás před koronou lehce iritovali. Nefunkční či nedodělané věci v bytě nás mnohem více obtěžují  jen prostě tím, že je máme více na očích a jsme nuceni je více vnímat. 
 
Objevujeme v sobě nové pocity a více cítíme potřebu trávit čas v prostoru,  který je funkční a zároveň se v něm můžeme cítit  dobře. Náš domov najednou hraje jednu z klíčových rolí v novém korona životě. 
Pro mnohé se otevírají  neobjevené obzory v životním stylu a to se promítá do fungování doma:

• Vaříme a více používáme kuchyni, protože zavřeli restaurace nebo nechceme utrácet
• Společně častěji jíme a setkáváme se u jídelního stolu
• Z domova pracujeme, protože zavřeli kanceláře
• Děti chodí do „školy“ do svých pokojů, ke svým pracovním stolům, protože mají distanční výuku
• Hledáme si svůj kout, kde můžeme zalézt  a věnovat se svým záležitostem. Prostě soukromí je důležité pro mentální hygienu každého člověka
• A určitě mnoho dalších situací dle toho, jak koronavir ovlivnil naše životy

 
Kdybych měla jako interiérový designér vybrat jedno hlavní témata z této oblasti z roku 2020, tak  by to bylo téma práce z domova a tím pádem „domácí kancelář“. Dovolte mi se podělit  o pár tipů na to, jak ji řešit. Navíc, tak jak se vyvíjí současná situace si myslím, že se nebude jednat o dočasné řešení a že domácí kancelář nebo pracovní kout se možná zabydlí v našich interiérech nastálo. 
 
Domácí kancelář – pracovní kout
Téma bych ještě zůžila tím, že ne každý má doma prostor dedikovat separátní místnost, která bude sloužit jako pracovna. Většina lidí hlavně ve městech bojuje s nedostatkem místa a proto se zaměřím na to, jak  vyřešit pracovnu v rámci bytů ve městech.
Jako základní princip pro vytvoření  pracovního koutu bych považovala najít vhodné místo v bytě, kde je v ideálním případě dostatek denního světla. Tento bod bych brala jako prioritu při posuzování toho, kde má být pracovní kout umístěn. 
K základnímu vybavení patří pracovní stůl a správně zvolená pracovní židle, která splňuje ergonomická pravidla. Dále bych zvážila bych kolik úložných prostor je potřeba a zdali by měly být otevřené či uzavřené. Ne každému vyhovuje pohled na pracovní věci, papíry, počítač a preferuje „čisté“ řešení, kde se vše schová a uzavře.
Nezapoměla bych na důležitost správného osvětlení a na  stůl bych umístila lampu, aby byla pracovní plocha dostatečně nasvícená a netrpěly naše oči.
Samostatnou kapitolou je to, jak si poradit s kabely, respektive jakým způsobem je schovat. Podívejte se na inspirační fotky, které Vám pomohou při tvorbě vlastního pracovního koutu. 

#1 Domácí pracovna jako součást obývacího pokoje. Pracovní deska stolu a úložné prostory stylově a materiálově navazují na nábytek obývací stěny. Pracovna tak nenásilně navazuje na obývací nábytek a proto tolik nenarušuje obývací místnost.
​

#2 Domácí pracovna umístěna do ložnice. Častým standardem jsou v ložnici vestavěné skříně. Na  skříně je možné navázat stolovou deskou a vytvořit, ideálně v blízkosti okna, pracovní kout. Ač se v této místnosti mísí oddychová a pracovní zóna bytu, nejedná se násilné spojení. 
​

#3 Pracovní kout pro dvě osoby v minimalistickém pojetí. Pokud máme v bytě nezastavěnou příčku můžeme jednoduše a poměrně levně vytvořit pracovní stůl z desky, kterou umístíme do niky. K tomu židle, osvětlení a jednoduchý pracovní kout je na světě.

#4 Chytrý nábytek do malých prostor. A pokud máme skutečně málo prostoru a pracovní kout nechceme v interiéru přiznat, můžeme sáhnout po tomto chytrém řešení. Prostorově nevýrazný stůl, který po vyklopení nabízí úložné prostory a ve složeném stavu vše do sebe schová.

#5 organizéry a řešení kabelů. A jak se říká, detaily dělají design a tak poslední tip bych chtěla věnovat organizaci na pracovním stole včetně  kabelů, aby na pracovním stole nevznikal nepořádek. Doporučuji zvážit vestavné zásuvky, pořadače kabelů a organizéry. Není třeba chodit daleko, největší skandinávský obchodní dům s nábytkem je má v nabídce.

Závěrem tohoto aktuálního tématu koronavirus bych se chtěla zaměřit na jeho pozitivní dopady. Dle statistik spotřebitelského chování  trh v oblasti produktů na vylepšení domáctnosti, domu, zahrady zaznamenal zvýšenou poptávku. Mohli jsme sledovat, že lidé nakupovali v hobby marketech, on line obchody s nábytkem neměli nouzi o objednávky a trh se zbožím na vylepšení domova v období korony prospíval. 

A to je dobrá zpráva, rčení „můj dům, můj  hrad“ získalo na relevanci!

Autor článku: Markéta Killi

​Vstoupili jsme do roku s krásným číslem 2020. Mnozí z nás se rádi inspirují, co nám přinášejí trendy v interiérovém designu v letošním roce. 
Pojďme se podívat na výběr z trendů v interiérovém designu a při té příležitosti se třeba i zamyslet nad tím, zdali by se nedalo něco z nich aplikovat v našich domovech, abychom si tento rok užili obklopeni krásou.   
 
 
# 1 trend -  Interiéry v neutrálním barevném schématu
 
Neutrální barvy vytvářejí nadčasové a harmonické interiéry, které díky svým tlumeným barvám nedráždí oko a tím pádem navozují v interiéru příjemou a uvolňující atmosféru. V roce 2020 se budou používat neutrální barvy odstínů šedé a béžové, tentokrát však spíše v teplém odstínu. 

​# 2 trend – samet
 
Samet nemusí být každého šálek kávy, nicméně již další sezónu zůstává v kurzu. Je to příjemný a luxus budící materiál, který se bude používat nejen na sedací nábytek, ale i na dalších méně očekávaných místech. Sametové čalouněné čela postelí, očalouněné dveře nábytku, rámy zrcadel a další zajímavá umístění. Využití sametu můžeme vidět nejen v neutrálních barvách, ale i v odvážných odstínech v modré, oranžové nebo starorůžové. Možnosti uplatnění sametu budou tento rok skutečně široké.

# 3 trend – černo bílý interiér
 
Bílá a černá jsou barvy na samotném začátku a konci barevného spektra. Kombinace těchto dvou barev je založená na výrazném konstrastu. Tento kontrast umožňuje vytvářet zajímavé interiéry, které mají náboj. Tomuto střídmému barevnému schématu sluší kombinace s barvami jako je zelená např. formou živých rostlin, nebo s trendovými kovy jako je zlatá, mosaz či měd. 

​# 4 trend – květinový vzor na tapetách a textíliích
 
Květinový motiv pro někoho může být neblahým připomenutím starých papírových tapet, které měly naše babičky. V moderním pojetí tohoto roku se avšak bavíme o obstraktních tvarech, navíc zobrazených ve výrazných barevných kombinacích. 
Nebojte se pustit kreativitu do interiéru a odměnou Vám bude živý a pozitivně laděný interiér, který Vás nabudí energií a optimismem. Návrat ověřené květinové klasiky avšak v moderní podobě roku 2020.

​# 5 trend – návrat černé
 
Po jisté odmlce bude v tomto roce černá jedním z hlavních trendů 2020. V pojetí tohoto trendu je černá barva o výrazném zastoupení ve velkých plochách jako černá stěna, černé skříně či kuchyňská linky. Tento trend je odvážný, ale o to více zajímavý a originální. Bude se používat černá v matu, hlubokém matu a tato poloha ji činí ultra moderním a chic. Black is back! 

# 6 trend – zelená!
 
Zelená barva a zeleň budou v tomto roce používány jako doplňková barva k již zmiňovaným neutrálním barvám či jako oživení černo bílých interiérů. Tato kombinace dobře funguje, protože přináší akcentní prvek do monochromatických barevných schémat. 
V předchozích dvou letech se co se týče zeleně hodně hovořilo o sukulentech, které byly trendovými rostlinami. Tento rok se bude i nadále používat zeleň v interiérech, často v pojetí XXL ve velkých květináčích a v podobě vzrostlých květin. 
V nábytcích můžeme vidět zelenou doplňující neutrální interiéry v nábytcích či doplňcích.

# 7 trend – geometrické tvary
 
V minulosti jsme zaznamenali široké použití geometrických tvarů. V trendech roku 2020 se s geometrickými tvary také počítá, tentokrát avšak ve více promyšlenější variantě. Geometrické motivy se používají v menších plochách jako třeba obkladech za kuchyňskou linkou, doplňcích, na tapetách na jedné akcentní stěně. 

​# 8 trend – mramor
 
Již několil let můžeme pozorovat velkou oblíbenost mramoru. I tento rok bude využití tohoto ušlechtilého materiálu nesmírně široké. Od použití v kuchyních a koupelnách,  přes obklady stěn, jako součást nábytku kupříkladu desky na stolech, komodách až po luxusní doplňky. 
Od používání nejznámějsího mramoru Carrara (bílý mramor s kontrastním žilkováním) přes mramor v hnědé, černé i zelené. Právě zelený mramor bude v roce 2020 favorizovaným dekorem. Trend mramoru navazuje na staletími osvědčený ušlechtilý materiál, který dodá pocit luxusu a autentičnosti každému interiéru.  

​Jako bytová architektka nevnímám trendy jako žádné dogma. Je však dobře o nich vědět a pokud Vás něco zaujalo a měli byste zájem o změnu interiéru, můžete se na mne obrátit. www.urbaninterior.cz

​        Svým klientům často říkám, že při práci s různými řemesly se hodně zabývám detaily. Ano, detaily. Co tím ale myslím? Přišla jsem na zajímavé zjištění…. To, co je důležitý detail pro jednoho (často se jedná o mne), pro druhého znamená něco, co by ho ani nenapadlo řešit (někteří řemeslníci), pro třetího naprosto zásadní věc (někteří osvícení řemeslníci) a pro čtvrtého něco, co je nad jeho rozlišovací možnosti (někteří klienti). Zajímavé, že ano?
Přesto, pozornost k detailům, a to v jakékoli profesi, je zásadní pro kvalitní výstup.
 
S kolegy z oboru hrajeme takovou hru „Že neuhodneš, co se mi zase dneska přihodilo?“. A tak se trumfujeme o zážitky, které nám naši dodavatelé zprostředkovali na různá témata.
Zajímavým zjištěním je fakt, že ačkoli se připraví projektová dokumentace obsahující veškeré jak zásadní, tak i méně důležité detaily, tak pro některé jedince je problém si ji vůbec přečíst. A hlavně, prostor pro vlastní interpretaci je OBROVSKÝ.   
 
Ano, ač kóty a další specifikace by měly hovořit zcela jasně, stále zůstává velký prostor pro vlastní inovaci či „lepší“ řešení.
 
Za dobu působení v tomto oboru jsem pochopila, že návrh interiéru na papíře je jedna věc, avšak realizace takového plánu je zcela odlišná záležitost. Klienti platí nemalé peníze za zpracování koncepce, vytvoření 3D modelu či vizualizace. Pak, když je projekt naplánován již dále nevyužijí služby zajištění realizace a autorského dozoru. Proč? Buď si myslí, že to zvládnou sami, protože mají třeba dobrou zkušenost s truhlářem, který jim před 5 lety dělal vestavěné skříně či jejich švagr to umí taky vymalovat...
 
Klienti často vůbec nemají ponětí, co to znamená zajistit realizaci interiéru, jaká je časová náročnost a hlavně, jaký by měl být postup při realizaci. Návaznost jednotlivých řemesel a jejich koordinace je oblast, o které je potřeba něco vědět, aby řemesla na sebe plynule navazovala a z hlediska postupů si neodporovala. V této fázi jde o to, aby se zajistil ten nejlepší možný výsledek, který bude odpovídat původnímu návrhu interiéru a i v to v těch nejmenších detailech.
 
Většina lidí vůbec neví, na co si dávat pozor při přebírání hotového díla od řemeslníků, nemají vycvičené oko a jsou ochotni přistoupit na výstupy, které z mého pohledu by byly vnímány jako nedostačující. Nebo naopak, mají zcela nerealistické požadavky, které nelze zrealizovat a komunikace s řemeslníky je pak náročná a frustrující pro obě strany.
 
Závěrem bych doporučila klientům, věnujte se tomu, v čem jste dobří a své investované peníze do nemovitosti zhodnoťte na maximum. Jak? Najměte si odborníka, který Vám vytvoří kvalitní návrh interiéru jak po funkční, tak i estetické stránce. A hlavně, nezastavte se v půli cesty a ponechejte realizaci odborníkům, kteří budou bojovat za každý detail ve jménu kvalitního provedení!
​

"Když tu trubku přetřeme stejnou barvou jako stěny, tak to nebude tolik vidět!"